Kungsleden
Švédsko

Kungsleden: Praktické informace

Shánění informací je nedílnou součástí plánování každé cesty. V případě, že se vydáváte do trochu extrémnějších podmínek, to platí dvojnásob. Kungsleden nacházející se ve Švédsku za polárním kruhem  do této skupiny určitě patří. Pravděpodobně nejdůležitější je v tomto případě brát na zřetel počasí, omezené možnosti doplňování zásob, minimum civilizace a velmi nízké pokrytí telefonním signálem. Špatná příprava v tomto případě může znamenat nejen nutnost předčasně ukončit cestu, ale i situace ohrožující vaše zdraví. Zde je tedy soupis informací, které se vám můžou, v případě plánování, hodit.

Kdy vyrazit

Volba vhodné doby, kdy vyrazit, není zrovna jednoduchá. Díky chladnému podnebí je navíc toto období velmi krátké. Výběr bude záviset zejména na dvou faktorech. 

Počasí

Nejvyšší teploty můžete očekávat v červnu, červenci a srpnu. V září jdou teploty rychle dolů a přízemním mrazíkům a sněhu se pravděpodobně nevyhnete. Zajímavé informace týkající se počasí naleznete na www.meteoblue.com . Rozhodně se také dobře připravte na déšť. Když budete mít smůlu, tak i na několikadenní. Pokud budete procházet místy, kde se nacházejí chaty, naleznete v nich vyvěšenou předpověď počasí na následující dny. Jestliže tam nebude, můžete se zeptat místní obsluhy, ta je v tomto ohledu vždy dobře informovaná.

V září již čekejte sníh

Komáři

Komáři vám cestu můžou skutečně znepříjemnit. Zejména v místech, kde se nacházejí mokřady. A těch zde rozhodně málo není. Největší peklo si s nimi užijete v červnu a červenci. Od srpna je situace již postupně snesitelnější a po prvních přízemních mrazících na komáry už nenarazíte. Pokud vyrážíte uprostřed léta, nezapomeňte si tedy přibalit moskytiéru na hlavu a účinný repelent. Z tohoto pohledu se jako nejvhodnější měsíce jeví druhá polovina srpna a začátek září.

Kungsleden
Ideální místo pro komáry

Vhodný termín

Vhodný termín najdete, pokud se vám podaří výše zmíněné faktory rozumně skloubit. Já vyrážela na konci srpna a vracela se v půlce září. Mnozí tvrdili, že je už pozdě vyrážet v tuto dobu, ale podle mého názoru jsem si nemohla vybrat lépe. Komáři zcela žádní, mnoho slunečných dnů a na chladnější počasí jsem byla připravená, takže mě ranní jinovatka na stanu a sníh nepřekvapil.

Lepší období jsem si nemohla vybrat

Doprava

Do Švédska, respektive do Stockholmu se nejsnáze dostanete letadlem. Pokud vyrážíte ze severu, z Abiska, můžete využít také letadlo do Kiruny, která je od startovního místa nedaleko. Jestliže se vám nechce letět kvůli dražším letenkám, začínáte Kungsleden v Hemavanu nebo v místě na půli cesty, využijete pravděpodobně vlaky a autobusy. Jízdenky si můžete zakoupit na Resrobot, kde snadno zjistíte i odjezdové časy a ceny. Počítejte však kolem 15 hodin jízdy. To samé vás pak bude čekat i cestou zpět.

Letiště Kiruna

Trasa

Celková délka trasy činí 420 kilometrů. Ve většině článcích zabývající se touto stezkou se dočtete, že trasa měří o 20 kilometrů více. Tento údaj ale zahrnuje i úseky přes jezera, které se překonávají standardně pomocí motorových člunů. Oficiálně Kungsleden začíná v Abisku na severu a končí v Hemavanu. Stezka se samozřejmě dá jít i obráceně. V tom jaký směr zvolit jsem neměla dlouho jasno.

Abisko - Hemavan

  • Kungsleden zde začíná v nejvyšších místech celé trasy a následně se dostáváte do nižších poloh. To je důležité brát v úvahu především v případě, když vyrážíte v září. Kdybyste šli v opačném směru, z Hemavanu, mohlo by vás na konci čekat mnohem více sněhu, než by vám bylo příjemné.
  • Když je nějaký převoz přes jezera, vždy je chata z této strany. Můžete tedy během čekání na loď aspoň částečně využít její zázemí.
  • Na jihu je více mokřadů, tudíž více komárů. Čím déle tam dorazíte tím lépe.
Abisko

Hemavan - Abisko

  • Slunce máte povětšinu času v zádech.
  • V tomto směru jde Kungsleden mnohem méně lidí. 
Hemavan

Část trasy

Existuje pouze několik míst, kam a ze kterých je možné se na Kungsleden dostat autobusem. Nejoblíbenější úsek je pravděpodobně severní část v oblasti mezi Abiskem a Kvikkjokkem. Pokud máte opravdu málo času, nabízí se varianta z Nikkaluokty do Abiska, která je jen na 5 dní. Dalšími místy, kam vede silnice, a lze tam tedy začít či skončit, jsou Vakkotavare, Kemnats, Jäkkvik a Ammarnäs.

Kungsleden
Je možné jít pouze část Kungsledenu

Lodě

Pokud máte v plánu jít celý Kungsleden, bude na vás čekat celkem 7 jezer, které bude třeba překonat pomocí lodě. U některých z nich jsou k dispozici veslice, které je možné využít zdarma. Háček je však v tom, že vzdálenosti na jezerech jsou až několik kilometrů. Navíc zde platí pravidlo, že na každé straně musí zůstat aspoň jedna loď. V praxi to znamená, že pokud na vašem břehu je pouze jedna a na opačném dvě, musíte přiveslovat na druhou stranu, vzít další loď do vleku, vrátit se s ní na váš břeh, tam ji nechat a teprve teď můžete přeplout na druhou stranu. Situaci často také komplikuje silný vítr. 

Veslice

Naštěstí je zde možnost využít placených motorových člunů. Připravte se na opravdu vysoké ceny, které se pohybují od 150 do 350 SEK. Je třeba také počítat s tím, že většinou jezdí pouze dvakrát denně

Za poplatek vás převezou motorovým člunem

Místo

Cena

Způsob platby

Čas

Teusajaure

150 SEK

hotově/kartou (chata)

9:00, 16:00

Saltoluokta

200 SEK

kartou

11:20, 16:05

Sitojaure

300 SEK

hotově

7:00, 17:00

Aktse

200 SEK

hotově/ kartou (chata)

9:00, 17:00

Kvikkjokk

250 SEK

hotově

10:00, 14:00

Vuonatjviken

350 SEK

hotově

9:00, 17:00

north of Jäckvick

pouze veslice

  

Tyto údaje jsou z roku 2021. Časy jsou vždy uvedeny ve směru z Abiska. Z druhé strany odjíždí loď cca o 10-15 minut později.  Doba odjezdu se může v hlavní sezóně lišit. Tyto časy byly platné pro měsíc září.

Další z mnoha převozů

Autobus

Na trase je úsek dlouhý 30 kilometrů mezi Vakkotavare a Kebnats, který se standardně překonavá autobusem. Je možné jít samozřejmě pěšky, ale celé je to po asfaltu, což není zrovna příjemné. Autobus jezdí pouze jednou denně a v Kebnats na něj navazuje loď, díky které se dostanete dál do Saltoluokty. 

Čas odjezdu autobusu z Vakkotavare

Náročnost

Z hlediska výškového profilu trasa náročná není. Během 420 kilometrů se nastoupá pouze okolo 8 700 výškových metrů, což při takové dávce kilometrů není moc. Kungsleden je náročný především díky počasí, které může být velkou komplikací, dále z důvodu omezeným možnostem zásobování a také kvůli velmi skromné infastruktuře, která má za následek to, že si jednoduše nemůžete skončit, kdy se vám zachce. Nachází se zde i dva úseky dlouhé necelých 100 kilometrů (Kvikkjokk – Jäkkvik a Jäkkvik – Ammarnäs), kde není ani chata natož nějaká vesnice se silnicí. A pokud se vám něco stane a není to extrémní případ, kdy potřebujete vrtulník, musíte to prostě dojít. Zbytečné chyby si zde člověk nemůže dovolit.

Značení

Značení není co vytknout. Kungsleden poznáte podle četných červených pruhů na kamenech či stromech. Dá se říct, že se nelze ztratit i když nemáte orientační smysl stejně jako já. Rozcestníků moc nečekejte, nejsou zde nijak zvlášť třeba. Jednoduše jdete 10 kilometrů rovně, tam se stezka stočí a až po dalších 5 kilometrech narazíte na rozcestník. Měla jsem samozřejmě stažené offline mapy.cz, ale ty jsem používala jen na měření vzdálenosti a zaznamenávání trasy. K orientaci nebyly prakticky potřeba.

Značení pomocí červeného pruhu

Stanování

Ve Švédsku platí zákon, který umožnuje stanovat kdekoli, včetně soukromých pozemků. Je třeba ale dodržovat  minimální vzdálenost 150 metrů od jakéhokoli obydlí. Platí zde samozřejmě také nějaké výjimky. V Národním parku Abisko je nocování povoleno pouze na dvou místech. Konkrétně u přístřešku Nissonjokk (cca 4 km od Abiska) a u chaty Abiskojauare Fjällstuga, kde je však nutné zaplatit poplatek. Po zbytek cesty už je to čistě na vás, kde zůstanete přes noc. Jediné co často komplikuje situaci je silný vítr, který fučí nejen na náhorních planinách. 

Kungsleden
Stanovat můžete kdekoli chcete

Voda

Kdyby to bylo všude stejné s vodou jako na stezce Kungsleden, měli bychom v tomhle ohledu po starostech. Potoky, řeky a jezera byly podél celé cesty v nemalém množství. Mnohdy jsem v batohu neměla ani kapku. Vždy když jsem si potřebovala vařit nebo se napít, nechala jsem to až když jsem dorazila k nějakému vodnímu zdroji. Měla jsem s sebou filtr na vodu, ale obešla bych se i bez něj. Pít z potoků a řek se člověk v tomto civilizací nepolíbeném prostředí bát nemusel.

Kungsleden
Vody byl po celou cestu dostatek

Jídlo

Naopak s jídlem to bylo složitější. Lze se dozásobovat na horských chatách, ale počítejte se skutečně vysokými cenami a ne nijak zvlášť širokou nabídkou. Znamená, že si jídlo budete muset nést na mnoho dní v batohu. Na celé trase se nachází jen několik málo supermarketů. Ve startovním a cílovém místě, tedy v Abisku a Hemavanu a pak už jen v Jäkkviku a Ammarnäsu. 

Možnosti zásobování jsou značně omezené

Můj původní plán byl si z Abiska zaslat balík s jídlem do Kvikkjokku (přibližně v půli cesty), ale jelikož jsem si řádně nepřečetla přepravní informace, tak na to nedošlo. Znamenalo to, že jsem vyrážela z Abiska s jídlem na 14 dní. Rozhodně zajímavá zkušenost. Aspoň pro příště vím, že je dobré si pečlivě pročítat informace a také to, že zvládnu nést jídlo na tolik dní. Skoro vše bylo dehydrované, což bylo samozřejmě váhově nejvýhodnější. Dále jsem si nesla instantní ovesné kaše, ochucený kuskus, sušené maso, olivový olej a mnoho různých tyčinek.

Domácí instantní ovesná kaše
Plynová kartuše

Ta se dala koupit jak v Abisku Turiststation tak v Hemavanu. V průběhu cesty ji lze obstarat také v některých chatách či v Ammarnäsu v supermarketu.

Kartuše se daly koupit i na chatách v průběhu cesty

Chaty a přístřešky

V severní část mezi Abiskem a Kvikkjokkem a pak na jihu mezi Ammärnasem a Hemavanem se nachází horské chaty v rozmezí 15 – 20 kilometrů, které poskytují určité zázemí. Je možné se v nich za poměrně vysoké ceny ubytovat, postavit u nich za poplatek stan (cca 350 SEK), nachází se zde malé obchůdky a v případě nouze je možné využít satelitní telefon. V těchto chatách je vždy nějaká obsluha, od které se mnohdy dozvíte důležité informace. 

Alesjaurestugen

Nouzové přístřešky

Na trailu je také mnoho přístřešků, nebo spíše malých chatiček, kde je možné v případě nouze zadarmo přespat. Přes den poskytují příjemný úkryt při nepřízni počasí, zejména v době oběda, kdy si chcete uvařit. Naleznete je vyznačené na mapy.cz.

Kungsleden
Nouzový přístřešek

Hostely

V Jäkkviku a v Ammärnasu jsou hostely, které jsou za velmi přijatelnou cenu. Za postel ve sdíleném pokoji zaplatíte okolo 350 SEK. Oproti chatám je tam k dispozici sprcha a elektřina.

Jäkkvik
Hostel v Jäkkviku

Telefonní signál a data

Severní část mezi Abiskem a Kvikkjokkem je až na pár míst zcela bez signálu. První spojení s okolním světem je ve Vakkotavare a v Saltoluoktě. V úseku za Kvikkjokkem je to už podstatně lepší, zejména ve vyšších polohách signál i mobilní data byly skoro vždy. Pokud jsem se však pohybovala v údolí, nebylo výjimkou, že jsem signál neměla skoro celý den.

Kungsleden
U chaty Saltoluokta byl jak mobilní signál tak data

Elektřina

Dobíjení elektroniky bylo možné také jen na několika málo místech:

  • Abisko
  • Saltoluokta 
  • Kvikkjokk
  • Jäkkvik (hostel)
  • Hemavan
Sebou jsem měla dvě power banky s kapacitou 10 000 mAh a bylo to dostačující. Telefon jsem díky velmi nízkému pokrytí a dobrému značení používala minimálně. K foťáku jsem měla dvě baterky a nic dalšího již dobíjet nebylo třeba. 
V hostelu v Jäkkviku jsem si mohla dobít veškerou svoji elektroniku

Zhodnocení vybavení

Soupis veškerého vybavení, které jsem si na Kungsleden brala naleznete v předchozím článku. Zde zmíním jen několik málo nejdůležitějších kusů.

Stan

Měla jsem trochu starost, jak se stan osvědčí ve velmi silném větru. Důvod mé obavy pramenil z toho, že není samostojný a staví se pouze pomocí jedné trekové hole. Byla jsem překvapená, že v tomto ohledu nenastal sebemenší problém. Proti dešti a zimě mě ochránil také spolehlivě. Není mu co vytknout.

Kungsleden
Stan obstál i v silném větru

Spacák

Jelikož nemám zimní spacák, řešila jsem tuto situaci tím, že jsem si vzala spacáky dva. Jeden třísezonní péřový se kterým jsem si ještě vlezla do tenkého syntetického. Tím jsem si zvýšila teplotní komfort a navíc jsem si syntetickou vrstvou chránila peří před  vlhkostí, která se ve stanu tvořila díky kondenzaci. 

Proti dešti

Díky velké pravděpodobnosti deště by ve vaší výbavě neměla chybět nepromokavá bunda a kalhoty.  Navíc není na škodu mít všechny věci v batohu v nepromokavých obalech, ty pro jistotu vložit ještě do lineru (velkého pytle na suť) a přes batoh hodit pláštěnku.  

Oblečení

Rukavice, čepici a péřovou bundu oceníte i uprostřed léta. Nedám dopustit také na péřové boty do spacáku, což pro někoho, kdo má věčně zmrzlé nohy je věc skutečně nepostradatelná.

Boty

Ani po absolvování celé stezky Kungskeden nemám jasno v tom, které boty jsou na tento trail nejlepší. Severní část jsem díky kamennému terénu pohory, které jsem si s sebou nakonec vzala, nenáviděla. Posledních pár let chodím až na výjimky pouze v běžeckých botách a tak mít na sobě kožené pohorky bylo utrpení. Tento diskomfort byl díky jejich váze, která se po několika kilometrech chůze vždy projevila. Jižní část byla naopak hodně podmáčená a bylo příjemné mít suché nohy, díky Gore – texové membráně.  Které bych si tedy vzala, kdybych vyrážela znovu? Přikláním se spíše k variantě trailových lehkých bot. Hikerů s tímto typem obuvy bylo méně, ale i tak jich bylo ne zcela zanedbatelné množství. 

Informace v kostce

Kdy vyrazit:

Délka trasy:

Převýšení:

Počet dnů:

Start:

Cíl:

Značení:

Nocování:

Voda:

Jídlo:

srpen, září 

420 kilometrů

8 740 m

18 – 25

Abisko

Hemavan

velmi dobré, červený pruh převážně na kamenech a stromech

stanování je oficiálně povoleno až na NP Abisko

velké množství řek, potoků a jezer, ze kterých se dá rovnou pít i bez filtrování

obchody na chatách s velmi omezeným sortimentem a vysokými cenami, supermarket Jäkkvik a Ammärnas

Kungsleden

Předchozí

Příprava na Kungsleden

Kungsleden

Následující

Kungsleden: Abisko – Kvikkjokk

Sledovat mě můžete také na:

7 komentáře

    • Tereza - admin

      Ahoj Luboši,

      jednou jsem na cestě viděla stopy i bobky od medvěda, takže tam jsou. Ale těch jsem se nijak zvlášť nebála. V techto místech jsou velmi plaší, ne jako na Slovensku. Trochu větší respekt jsem měla z případného setkání s losem. Ale pravděpodobnost takového setkání je skutečně malá.

      • Marťa

        Ahoj Terko,

        moc děkuji za Tvoje stránky a všechny informace, které jsem tu našla (nejen) o Kungsleden. Chystáme se tam teď v létě. Chtěla jsem se ještě optat kolem medvědů. Vím, že i to, že bych je viděla je velmi nepravděpodobné. Přesto mě napadá, jak s jídlem ve stanu? Měla jsi ho u sebe, či jsi ho dávala mimo?

        Moc děkuji,
        Marťa

        • admin

          Ahoj Marťo,
          jsem ráda, že se ti blog líbí. Moc mě to těší. Medvědy jsem vůbec neřešila, stejně jako to nedělali ostatní. Všichni vařili u stanu a jídlo měli během noci u sebe. Takže si starosti dělat nemusíš. Užij si to tam, a klidně pak napiš, jak se ti tam líbilo.

  • Tom

    ahoj Terezo, pohrávám si s myšlenkou jít z Abiska kousek po Kungsleden, ale pak zahnout na Padjelantaleden a cestu ukončit v Kvikkjokku; odrazuje mě cesta busem a taky si myslim, že tam bude celkově menší provoz… co myslíš, je to dobrý nápad? informací o Padjelantaleden není zdaleka tolik, na druhou stranu taky minu Skierfe, což mě trochu mrzí…

    • admin

      Ahoj Tome, abych pravdu řekla Padjelantaleden vůbec neznám. Přejezd autobusem byl bez problému, ale chápu, že to trochu naruší cestu. S přeplněností trailu jsem se také nepotýkala. Ta je znát spíše v NP Abisko a kolem Kebnekaise.Tam bys stejně šel. Pokud bude trasa dobře značená, nevidím v tom žádný problém. Já jsem také Skierfe minula, ale bylo to omylem. Doufám, že se ti to podaří uskutečnit, ať si vybereš jakoukoliv z variant. Pokud si vzpomeneš, dej vědět jak to dopadlo.

      • Tom

        Ahoj, vzpomněl jsem si, dopadlo to výtečně – nakonec tedy půlka cesty Kungsleden z Abiska, druhá půlka po Nordkalottleden do Ritsemu. Všecko cajk, akorát jsem chytil to nejhorší počasí, Nordkalottleden je fakt pustý a bez lidí (během dvou dnů jsem potkal za celý den po jednom páru), hodně silnej vítr, studenej déšť, neustále po kotníky ve vodě, bídnej stav stezky a téměř neviditelný značení, takže naprosto dokonalý… Kungsleden oproti tomu docela zalidněnej (probíhal Fjällräven Classic, takže začátek úplně), ale taky fajn. Celkem 122 km, z toho posledních 42 km na jeden zátah, tudíž jsem dorazil do Ritsemu s jednodenním předstihem a první krásnej den bez mráčku jsem strávil válením u jezera a čekáním na autobus. Cesta z Gällivare taky dobrodružná, na hranicích s Norskem byl nějakej sesuv půdy, vlak přijel o dvě hodiny později a nestihl pokračovat před začátkem nočních prací, takže jsem do Stockholmu dorazil s třináctihodinovým zpožděním po odplutí zaplaceného trajektu. No co budu vykládat, dovolená se vším všudy, hned bych si dal repete… 😀
        Právě se dívám na Tour du Mont Blanc a začínám plánovat dovolenou na příští rok (snad dostanu opušťák).

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.