Jak se mi podařilo našetřit na Pacific Crest Trail
Kolik stojí Pacific Crest Trail a jak si našetřit na půlroční cestu? V tomto článku se s vámi podělím o několik tipů, které mi pomohly vyřešit tento problém.
Kolik stojí půlroční cesta
Než jsem si začala zjišťovat více informací, nedokázala jsem odhadnout, kolik může stát takto dlouhá cesta. Představovala jsem si neuvěřitelné sumy a netušila jsem, jak si na to našetřím. Po vyptávání se mnohých, kteří PCT absolvovali, jsem zjistila, že to není až tak horentní suma, jak jsem si původně myslela. Většina uvedla, že se pohybovali mezi 100 a 150 tisíci. Je to dost, ale je to částka, která není zas až tak nedosažitelná. Moje původní představa byla tak půl milionu. Samozřejmě záleží, jak trail pojmete. Já jsem zvyklá cestovat low cost, tudíž předpokládám, že mi tento budget bude stačit.
Jak dlouho mi trvalo našetřit požadovanou částku
Můj cíl bylo minimálně 200 tisíc. Chtěla jsem mít rezervu, kdyby na cestě vznikly nějaké nepředvídané výdaje. Také něco na dobu po návratu, kdy budu pravděpodobně nějakou chvíli bez práce. Dosažení této částky mi trvalo něco přes rok a půl. Ráda bych uvedla, že nevydělávám žádné závratné peníze. O průměrné mzdě se mi může jen zdát. Dělám prodavačku v obchodě, tak si to asi dokážete představit. Díky tomu soudím, že si na cestu může našetřit prakticky každý, kdo má nějakou finanční morálku. Znamená to samozřejmě stanovit si priority a v mnoha věcech se uskromnit.
Díky čemu se mi toho podařilo dosáhnout
1. Založila jsem si spořící účet
Každý měsíc jsem si na něj hned po výplatě přesunula stanovenou částku a disponovala jsem pouze s penězi, které mi zůstaly na účtě běžném. Rozhodně doporučuji to udělat hned, než čekat co vám ten měsíc zbude. Do rezerv odložených stranou jsem sahala pouze v mimořádných případech, např. když jsem jela na dovolenou nebo když jsem si kupovala nový fotoaparát.
2. Začala jsem se zajímat o minimalismus
Minimalismus je kapitola sama o sobě, takže pouze stručně. Snažila jsem se zredukovat nákupy pouze na věci, které jsou nezbytné. Začala jsem nakupovat vědomě, tj. jsem si vždy řádně promyslela, zda mi daná věc přinese užitek nebo se jedná pouze o emotivní nákup. Jelikož nejsem zrovna nakupovací typ, nebylo to pro mě zrovna složité. Člověk zjistí, jak málo toho skutečně potřebuje. Díky tomuto bodu se mi podařilo ušetřit nemálo peněz.
3. Nevlastním auto
Tento tip samozřejmě není pro každého. Někdo bydlí na vesnici a do práce musí jezdit autem, jelikož v dané obci jezdí autobus či vlak dvakrát za den. Potřebujete být flexibilní nebo máte děti a ty musíte rozvážet všude možně. Já naštěstí bydlím ve městě, ve kterém zároveň i pracuji a snadno se do ní dopravím na kole. Pokud jedu někam na výlet či vandr většinou volím vlak, jelikož se jedná a můj oblíbený způsob dopravy. Díky tomu, že nemám auto, jsem ušetřila peníze za jeho pořízení, opravy, pojištění, benzín a parkování. Samozřejmě, že to má i své nevýhody, ale zatím mě to nepřesvědčilo si ho pořídit.
4. Vařím si obědy do práce
Samozřejmě, že je to někdy otrava, ale stojí to za to. V tomto případě je jedná také o nemalou ušetřenou částku. Stravovat se každý pracovní den v restauraci přijde dost draho. Navíc si vařím podle sebe a vím, co do daných jídel dávám.
5. Jezdím na low cost dovolené
Často si vybírám země, které jsou levnější. Samozřejmě ne vždy. Přesto nevnímám, že bych se o něco ochuzovala. Za pár tisíc jsem strávila týden v Rumunsku a také na Ukrajině, deset dní v Makedonii, prodloužený víkend v Maďarsku a často se vracím na několik dní na Slovensko. Jelikož preferuji přírodu před městy, je to ještě snazší. Často jdu nějaký přechod horami se svým stanem a jídlem. Tím pádem nejvyšší položkou celé dovolené je cesta. S tím se dá navíc také mnohdy čarovat. Nepotkáte mě v drahém hotelu ani v luxusní restauraci. Jak již jsem zmínila, je to o prioritách. Radši obětuji nějaké to pohodlí za možnost vyrazit pak někam na půl roku.
6. Nekupuji si kafe s sebou
Respektive si ho kupuji opravdu výjimečně, což můj rozpočet nikterak nezatíží. Dávat si ho každý den, cestou do práce, by se samozřejmě projevilo. Jsem milovník kávy a rozhodně netvrdím, že bych nechtěla přijít každý den do obchodu a odnést si kelímek voňavé kávy. Ale hold si dám trochu práce a udělám si ho doma třeba v moka konvičce.
7. Nekouřím a na posedávání v hospodě mě už také moc neužije
Tento bod přidávám jen tak pro úplnost. Podle mého názoru už kouření cigaret vyšlo z módy. Tento zlozvyk leze do peněz rozhodně nepřehlédnutelně. Samozřejmě si ráda zajdu do hospůdky na pivo, ale nemůžu říct, že by to bylo několikrát do týdne, jak tomu bylo dřív. Nejdivočejší éru mám již za sebou.
To jsou asi ty nejzásadnější způsoby, díky kterým se mi podařilo nastřádat mnou stanovenou sumu.
Samozřejmě možností je víc. Třeba vyděláváte víc a nemusíte mnoho těchto věcí řešit. Nebo si některé věci nechcete odepřít, tím pádem vám bude trvat trochu déle si potřebné množství peněz našetřit. Pokud je ale opravdu vaší prioritou dálkový trail, najdete si jistě cestu jak si našetřit požadovanou částku.
Budu velice ráda za jakýkoli komentář, ve kterém se s ostatními podělíte o své připomínky, vlastní zkušenosti či rady a tipy. Každý jsme jiný a máme na dané téma svůj názor. Toto je můj, což znamená jeden z mnoha…
Předchozí
Vybavení pořízené na Pacific Crest Trail
Následující
Sama holka na cestách aneb není se čeho bát
Sledovat mě můžete také na:
Mohlo by se vám také líbit
Jak probíhala žádost o vízum do USA
Příprava na Pacific Crest Trail
