výšková nemoc
Co je dobré vědět

Výšková nemoc: Jak ji předcházet

Výšková nemoc také jinak řečeno horská nemoc vás může překvapit již v polohách nad  2 500 m.n.m. Je tedy potřeba si dávat pozor například už i v Alpách. Nejedná se samozřejmě o vážný stav, pouze o komplikaci, která vám může znepříjemnit výlet. Pokud se však budete pohybovat v nadmořské výšce nad 4 000 m.n.m. může dojít až k ohrožení života. Jestliže se chystáte například během PCT vylézt na nejvyšší horu USA (vyjma Aljašky) Mt. Whitney ( 4 421 m.n.m.), budete se nacházet nad touto hranicí.

výšková nemoc
Výšková nemoc vás může potkat i v Alpách

Co je výšková nemoc

Nejedná se o nemoc v pravém slova smyslu. Jde se o reakci těla na nadmořskou výšku charakteristickou konkrétními příznaky. Dochází k poklesu atmosférického tlaku a tlaku kyslíku což přímo ovlivňuje náš organismus. Hůře se nám dýchá jelikož plíce nejsou schopné kyslík vychytávat tak jako v běžném stavu. Snižuje se tak koncentrace kyslíku v krvi a úměrně s tím se snižuje i naše tělesná výkonnost.

Co se může stát

1. Akutní horská nemoc

Začnou se projevovat první příznaky, které se postupně mohou zhoršovat. V případě ignorace těchto příznaků může dojít k podstatně závažnějším komplikacím, které jsou uvedené níže.

Příznaky
  • Bolest hlavy
  • Problémy se spánkem
  • Zvracení
  • Dušnost (lapání po dechu)
  • Nechutenství
  • Závratě
  • Popraskané žilky v bělmu oka
Co dělat
  • Nepokračujte ve výstupu, přespěte v dané nadmořské výšce a pokračujte až následující den.
  • SESTUPTE, pokud se příznaky zhoršují. K zlepšení dochází již při sejití 500 až 1 000 výškových metrů níže.
  • Nenechávejte člověka s příznaky horské nemoci NIKDY o samotě. Při zhoršení stavu bude potřebovat vaši pomoc.
  • Důležité je také dodržovat pitný režim, vyvarovat se alkoholu a omezit tučná jídla.
výšková nemoc
Výšková nemoc vás může překvapit již ve výšce 2 500 m. n. m.

2. Vysokohorský otok plic

K otoku plic dochází většinou na začátku pobytu ve vysoké nadmořské výšce a jedná se o vážnou formu horské nemoci. Stává se zejména těm, kteří nedodržují správnou aklimatizaci a ignorují příznaky nastupující horské nemoci.  Osoby, které již otok plic měli, jsou náchylnější k jeho opětovnému prodělání. Otok se vytváří během noci a ráno se projeví ve své plné síle.  Proto ze začátku aklimatizace nepřespávejte ve výšce nad 3 300 m. n. m. 

Příznaky
  • a) Varovné příznaky
  • Bolest hlavy nereagující na běžná analgetika
  • Vysoká únava
  • Poruchy chování
  • Přehnaná spavost
  • Apatie
  • Blouznění
  • Zvýšená dušnost

b) Život ohrožující příznaky

  • Dušnost přecházející až do bublavého chrapotu
  • Vykašlávání růžové pěny či hlenu 
Co dělat
  • OKAMŽITÝ sestup
  • Nenechávejte člověka s příznaky otoku plic NIKDY o samotě. Bude potřebovat vaši pomoc.
  • Snižte fyzickou námahu na minimum, pokud je to možné. Vezmeme dotyčnému batoh, podpíráme ho případně neste.
  • Inhalace kyslíku pokud je k dispozici
  • Použití hyperbarické komory, pokud ji máte k dispozici.

3. Vysokohorský otok mozku

Otok mozku je další velmi vážná forma výškové nemoci, která může končit smrtí, pokud se rychle neřeší. Přestože je to individuální, dochází k němu převážně ve výškách nad 4 500 m. n. m. u neaklimatizovaných osob. Často se vyskytuje zároveň s otokem plic.

Příznaky

a)Varovné příznaky

  • Bolest hlavy neustupující po silné medikaci
  • Poruchy rovnováhy a chůze (nedokáže jít rovně)
  • Poruchy chování
  • Blouznění
  • Halucinace
  • Agrese
  • Vysoká spavost
b) Život ohrožující příznaky
  • Halucinace
  • Blouznění
  • Ztráta vědomí 
Co dělat
  • OKAMŽITÝ sestup
  • Snižte fyzickou námahu na minimum, pokud je to možné. Vezmeme dotyčnému batoh, podpíráme ho případně neste.
  • Nenechávejte člověka s příznaky otoku plic NIKDY o samotě. Bude potřebovat vaši pomoc. 
  • Uleví podání kortikoidu daxametasonu. Nenahradí však nutnost sestupu.
  • Inhalace kyslíku pokud je k dispozici.
  • Použití hyperbarické komory, pokud ji máte k dispozici

Základ je aklimatizace

Tělo potřebuje dostatečné množství času aby se aklimatizovalo. Postupně si zvykne na vyšší nadmořskou výšku. Od 3 000 m.n.m. se doporučuje postupovat o 300 až 500 výškových metrů za den. Od 4 000 m.n.m zpomalte stoupání na 200 až 300 metrů denně.  Další možností je denní výstup do vyšších poloh s návratem do poloh nižších, kde budete nocovat. Opět jde o individuální záležitost, ale obecně by místo prvního noclehu by neměla být výše než 3 300 m.n.m. Po dosažení každých dalších 1000 výškových metrů je vhodné strávit den odpočinkem a nestoupat výše.

výšková nemoc
Základem je postupná aklimatizace
Co se děje v těle

Během aklimatizace se v těle zvětšuje objem červených krvinek, které jsou, díky železu v nich obsaženém, nositelem kyslíku. Ty potřebují nějakou dobu na to, aby jich bylo více. Proto se doporučuje vždy po pozvolném výstupu v dané výšce přespat. Právě tímto dáte červeným krvinkám tolik potřebný čas. 

Každý to má jinak

Tolerance vyšší nadmořské výšky je u každého zcela jiná. Není závislá na fyzické kondici, spíše je ovlivněná genetikou, věkem, stupněm zátěže a kvalitou aklimatizace. Nedá se tedy předem odhadnout zda budete patřit k těm, kteří vyšší nadmořskou výšku snáší dobře či nikoli. Proto je třeba tuto hrozbu nepodcenit.

Máte zkušenosti z výškovou nemocí? Pocítili jste již nějaké příznaky? Došlo to až tak daleko, že jste museli zahájit sestup? V jaké výšce začínáte vnímat, že se horská nemoc hlásí? Víte, jak se v horách správně aklimatizovat? Napište mi do komentářů…

sušené maso

Předchozí

Jak si doma udělat sušené maso nebo-li jerky

založení blogu

Následující

Jak probíhalo založení tohoto blogu

Sledovat mě můžete také na:

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.