Výšková nemoc: Jak ji předcházet
Výšková nemoc také jinak řečeno horská nemoc vás může překvapit již v polohách nad 2 500 m.n.m. Je tedy potřeba si dávat pozor například už i v Alpách. Nejedná se samozřejmě o vážný stav, pouze o komplikaci, která vám může znepříjemnit výlet. Pokud se však budete pohybovat v nadmořské výšce nad 4 000 m.n.m. může dojít až k ohrožení života. Jestliže se chystáte například během PCT vylézt na nejvyšší horu USA (vyjma Aljašky) Mt. Whitney ( 4 421 m.n.m.), budete se nacházet nad touto hranicí.
Co je výšková nemoc
Nejedná se o nemoc v pravém slova smyslu. Jde se o reakci těla na nadmořskou výšku charakteristickou konkrétními příznaky. Dochází k poklesu atmosférického tlaku a tlaku kyslíku což přímo ovlivňuje náš organismus. Hůře se nám dýchá jelikož plíce nejsou schopné kyslík vychytávat tak jako v běžném stavu. Snižuje se tak koncentrace kyslíku v krvi a úměrně s tím se snižuje i naše tělesná výkonnost.
Co se může stát
1. Akutní horská nemoc
Začnou se projevovat první příznaky, které se postupně mohou zhoršovat. V případě ignorace těchto příznaků může dojít k podstatně závažnějším komplikacím, které jsou uvedené níže.
Příznaky
- Bolest hlavy
- Problémy se spánkem
- Zvracení
- Dušnost (lapání po dechu)
- Nechutenství
- Závratě
- Popraskané žilky v bělmu oka
Co dělat
- Nepokračujte ve výstupu, přespěte v dané nadmořské výšce a pokračujte až následující den.
- SESTUPTE, pokud se příznaky zhoršují. K zlepšení dochází již při sejití 500 až 1 000 výškových metrů níže.
- Nenechávejte člověka s příznaky horské nemoci NIKDY o samotě. Při zhoršení stavu bude potřebovat vaši pomoc.
- Důležité je také dodržovat pitný režim, vyvarovat se alkoholu a omezit tučná jídla.
2. Vysokohorský otok plic
K otoku plic dochází většinou na začátku pobytu ve vysoké nadmořské výšce a jedná se o vážnou formu horské nemoci. Stává se zejména těm, kteří nedodržují správnou aklimatizaci a ignorují příznaky nastupující horské nemoci. Osoby, které již otok plic měli, jsou náchylnější k jeho opětovnému prodělání. Otok se vytváří během noci a ráno se projeví ve své plné síle. Proto ze začátku aklimatizace nepřespávejte ve výšce nad 3 300 m. n. m.
Příznaky
- a) Varovné příznaky
- Bolest hlavy nereagující na běžná analgetika
- Vysoká únava
- Poruchy chování
- Přehnaná spavost
- Apatie
- Blouznění
- Zvýšená dušnost
b) Život ohrožující příznaky
- Dušnost přecházející až do bublavého chrapotu
- Vykašlávání růžové pěny či hlenu
Co dělat
- OKAMŽITÝ sestup
- Nenechávejte člověka s příznaky otoku plic NIKDY o samotě. Bude potřebovat vaši pomoc.
- Snižte fyzickou námahu na minimum, pokud je to možné. Vezmeme dotyčnému batoh, podpíráme ho případně neste.
- Inhalace kyslíku pokud je k dispozici
- Použití hyperbarické komory, pokud ji máte k dispozici.
3. Vysokohorský otok mozku
Otok mozku je další velmi vážná forma výškové nemoci, která může končit smrtí, pokud se rychle neřeší. Přestože je to individuální, dochází k němu převážně ve výškách nad 4 500 m. n. m. u neaklimatizovaných osob. Často se vyskytuje zároveň s otokem plic.
Příznaky
a)Varovné příznaky
- Bolest hlavy neustupující po silné medikaci
- Poruchy rovnováhy a chůze (nedokáže jít rovně)
- Poruchy chování
- Blouznění
- Halucinace
- Agrese
- Vysoká spavost
- Halucinace
- Blouznění
- Ztráta vědomí
Co dělat
- OKAMŽITÝ sestup
- Snižte fyzickou námahu na minimum, pokud je to možné. Vezmeme dotyčnému batoh, podpíráme ho případně neste.
- Nenechávejte člověka s příznaky otoku plic NIKDY o samotě. Bude potřebovat vaši pomoc.
- Uleví podání kortikoidu daxametasonu. Nenahradí však nutnost sestupu.
- Inhalace kyslíku pokud je k dispozici.
- Použití hyperbarické komory, pokud ji máte k dispozici
Základ je aklimatizace
Tělo potřebuje dostatečné množství času aby se aklimatizovalo. Postupně si zvykne na vyšší nadmořskou výšku. Od 3 000 m.n.m. se doporučuje postupovat o 300 až 500 výškových metrů za den. Od 4 000 m.n.m zpomalte stoupání na 200 až 300 metrů denně. Další možností je denní výstup do vyšších poloh s návratem do poloh nižších, kde budete nocovat. Opět jde o individuální záležitost, ale obecně by místo prvního noclehu by neměla být výše než 3 300 m.n.m. Po dosažení každých dalších 1000 výškových metrů je vhodné strávit den odpočinkem a nestoupat výše.
Co se děje v těle
Během aklimatizace se v těle zvětšuje objem červených krvinek, které jsou, díky železu v nich obsaženém, nositelem kyslíku. Ty potřebují nějakou dobu na to, aby jich bylo více. Proto se doporučuje vždy po pozvolném výstupu v dané výšce přespat. Právě tímto dáte červeným krvinkám tolik potřebný čas.
Každý to má jinak
Tolerance vyšší nadmořské výšky je u každého zcela jiná. Není závislá na fyzické kondici, spíše je ovlivněná genetikou, věkem, stupněm zátěže a kvalitou aklimatizace. Nedá se tedy předem odhadnout zda budete patřit k těm, kteří vyšší nadmořskou výšku snáší dobře či nikoli. Proto je třeba tuto hrozbu nepodcenit.
Máte zkušenosti z výškovou nemocí? Pocítili jste již nějaké příznaky? Došlo to až tak daleko, že jste museli zahájit sestup? V jaké výšce začínáte vnímat, že se horská nemoc hlásí? Víte, jak se v horách správně aklimatizovat? Napište mi do komentářů…
Předchozí
Jak si doma udělat sušené maso nebo-li jerky
Následující
Jak probíhalo založení tohoto blogu
Sledovat mě můžete také na:
Mohlo by se vám také líbit
Několik rad a tipů jak koupit levné letenky
Co dělat při setkání s medvědem
